Tak to asi většina z nás zavzdychá, zasní se a řekne si: “To bych fakt chtěla!” (Přiznejme si, že častěji to řešíme my, ženy…) Ale jak na to?
Když pominu rady typu – nejoblíbenější francouzská dieta – ŽER MÉŇ…. (se kterou ale v žádném případě nemůžu souhlasit!) a budu se věnovat jen a jen svalové části věci, tak to opravdu není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Některá z nás se rozhodne, že si pevné (ploché) bříško vyběhá, jiná, že ho ucvičí téměř k smrti a NIC, vůbec NIC a zase jedno velké NIC. Je z toho jen hromada frustrace, demotivace a špatné nálady a jako bonus příšerné bolesti bederní páteře.
Můžete se klidně stavět na hlavu a odrážet ušima, ale obzvláště pokud jste šťastná máma malých rarášků nebo i větších rarachů, mohou vaše potíže velmi pravděpodobně pramenit z jednoho ošklivého slova, respektive stavu vašeho přímého břišního svalu…
DIASTÁZA!
Tolik skloňovaná, často nepochopená a ještě častěji podceněná. Často o ní víme, to slovo jsme mnohokrát slyšely, ale co to vlastně znamená.
Znamená to, že váš přímý břišní sval – takový ten dlouhý štrůdl na břichu – není v úplně dobré kondici. Běžně vypadá přímý břišní sval jako na obrázku
Ovšem když Vám bříško naroste ať už třeba v těhotenství, kdy vlivem hormonálních změn dochází k rozvolnění vaziva a často až výpadku funkce hlubokého stabilizačního systému v oblasti pánevního dna, bříška a bránice a dojde k tomu, že se přímý břišní sval rozestoupí.
Neznamená to ale, že diastázou trpí výhradně ženy po porodu, k jejímu vzniku může dojít také při rychlému nárůstu nebo naopak poklesu váhy v oblasti bříška. Diastázu si také ale klidně můžeme “vyrobit” nevhodným cvičením s těžkými zátěžemi, při kterých zapojujeme pouze velké svaly (buchtičky…) a zapomeneme na to, co nás drží pohromadě, tedy hluboký stabilizační systém – (velmi zjednodušeně) hluboké svaly na bříšku, svaly bránice a pánevního dna.
JAK JI POZNÁM?
Na diastázu vás upozorní samo tělo:
- vystouplé bříško – i když cvičíte osmkrát denně, pořád a pořád je to bříško vidět,
- bolest zad – často se pak taková bolest řeší jak jinak než posilováním zádových svalů, že? no ale… pokud bolest zad vychází ze špatné kondice bříška, tak se zase můžete ucvičit k smrti, ale bolesti zad se nezbavíte,
- inkontinence při kýchnutí, smíchu, zakašlání.
Když teda už teď tušíte, že jednu takovou pěknou diastázu vlastníte, je fajn zjistit, jak je velká, abyste mohly pozorovat, zdalipak se vhodným cvičením zmenšuje. Pokud ji totiž budete ignorovat, odmění se vám minimálně tím, že se vaše zdravotní potíže nebudou zlepšovat a možná se budou i zhoršovat.
Je tedy potřeba – i když holdujete úplně jiným typům pohybu – pravidelně opečovat vaše bříško vhodnou sestavou cviků, která může váš přímý břišní sval vrátit do původní podoby, tím se zbavíte i všech přidružených potíží a můžete zase skotačit o 106 ve vašich oblíbených lekcích.
No ale k věci… Lehněte si na záda, pokrčte nohy v kolenou, zvedněte hlavu nad podložku – jako byste chtěly cvičit, a pokud při zpevnění bříška vidíte stříšku, kterou tvoří ty dva velké provazce přímého břišního svalu, mám pro vás tu horší zprávu, ano, takto to vypadá, když “zatnete” rozestoupený přímý břišní sval.
Když bude chtít zjistit, jak moc velký rozestup je, ve stejné pozici – vleže na zádech s pokrčenými koleny a chodidly na podložce – zvedněte hlavu, přiložte prsty plus mínus 0,5 cm nad pupek, vydechněte a prsty malinko vmáčkněte do té mezery. Pod prsty ucítíte měkkou tkáň, ale po okrajích prstů pevný přímý břišní sval. Tak zjistíte, jak velká mezera v tom přímém břišním svalu je a můžete ji takto kontrolovat, jak se má a jestli se zmenšuje.
No a aby to nebylo tak jednoduché, tak se ještě můžete mrknout, jak různě může diastáza vypadat (ale to jen pro dokreslení situace).
A CO S TÍM?
Především je dobré si uvědomit, že mít „ploché bříško“ by bylo sice fajn, ale pěkné bříško ještě neznamená, že je funkční, takže je třeba zaměřit se na to, co chci, a to je, předpokládám, zdravý a funkční střed těla, potažmo celé tělo, že jo… A žádné zázraky pro vás nemám ani dnes, bez cvičení se to neobejde a je třeba zvolit takové cviky, o kterých víme, že nám stav diastázy nezhorší. Tuším, že největší zádrhel, obzvlášť u lidí, kteří byli před vznikem diastázy velmi aktivní, je to, že dostat diastázu pryč chce jistou dávku trpělivosti a velmi velmi velmi, opravdu velmi pomalé a kontrolované pohyby.
Ale nebojte se vlka nic, věnovat si denně 15–20 minut cvičení, abychom se zbavily inkontinence, bolesti zad a vypouklého bříška.. to opravdu stojí za to.
Jaké cviky to jsou a jak efektivně posilovat i v pěti minutách, to vás naučím v kurzu >>> PEVNÉ BŘÍŠKO <<<, který mám pro Vás do 4. 4. 2024 s velikonoční slevou!